Aspoň tři kilometry denně

„Málokdo se zeptá, proč ho záda vlastně bolí, nebo co může udělat pro to, aby záda nebolela,“ dodává Matějčková. Důležitá je podle ní především pohybová aktivita, klient by měl ujít minimálně tři kilometry denně pěšky. Důvodů bolesti zad je však podstatně více. „Problémy často způsobuje špatný sed u počítače. Lidé nesedí přímo naproti monitoru, klávesnici mají nalevo či napravo, takže se různě vytáčejí. Právě tyto rotace trupu, pokud jsou každodenně opakovány, jsou často příčinou obtíží,“ hodnotí fyzioterapeutka. U sedavého zaměstnání by měl být vždy kladen velký důraz na dobrou pracovní židli, kterou je možné střídat s velkým míčem (gymballem). „Nejvhodnější je, když klienti mohou mít míč v kanceláři a střídají jej s pracovní židlí. Protože po nějaké době je pohybový systém unaven a pak se dá špatně sedět i na míči. Je vždy důležité zachovat dynamický sed. Pomoci může také užívání sedacího klínu či overballu, který se vkládá do přechodu hrudní a bederní páteře,“ radí Matějčková.

Užití overballu nebo sedacího klínu je možné také při jízdě autem. „Dost často dochází převážně u žen k posunutí trupu směrem k řadící páce, následně k rotaci pánve, která se fixuje. I tady je důležitý správný sed, případně použití pomůcek. Pokud nemáme k dispozici sedací klín či overball, můžeme si podložit přechod hrudní a bederní páteře například ručníkem,“ doporučuje fyzioterapeutka.

Klientům, které trápí časté bolesti zad, doporučuje fyzioterapeutka sled jednoduchých cviků, které posilují hluboký stabilizační systém. Ten zahrnuje krátké svaly zádové, svaly pánevního dna, břišní svaly a bránici. „Důležité je aktivovat svaly, které byly dříve v útlumu. Pacient ale musí počítat s tím, že úleva od bolesti přichází až po třech týdnech pravidelného cvičení, po šesti týdnech se pak může zcela zbavit obtíží,“ doplňuje Matějčková.

Doporučuje i další pohybové aktivity, například plavání. „Pokud budou plavat styl prsa, tak se splýváním. Nikoliv s hlavou vysoko nad hladinou. Jinak je namáhána krční páteř a kýžený relax nenastává. To si mnoho lidí neuvědomuje. Takže pokud plavci nechtějí ponořit obličej do vody, ať raději zkusí znak,“ nabádá fyzioterapeutka. Pokud zájemci plavou jednou týdně, chodí více pěšky a třikrát týdně věnují třicet minut cvičení, pak je výsledek zakrátko zřetelně vidět.

„Pro ty, kteří už mají problémy s páteří, je ideální lehká chůze po nerovném terénu do mírného kopce. Dochází ke kvalitní opoře o končetiny, centrují se kyčle, a to ta páteř potřebuje. Při turistice doporučuji užití trekingových holí. V zimě je pak dobrou kombinací rekreační běh na lyžích, kdy dochází k ideálnímu propojení diagonál a trup se stabilizuje,“ hodnotí fyzioterapeutka.

Na rehabilitační oddělení přicházejí pacienti zpravidla na základě doporučení praktického lékaře či specialistů: ortopedů, chirurgů, neurologů. „U vertebrogenních potíží můžeme použít elektroléčbu, proudy tenz ulevují od bolesti, pacienti jsou spokojeni. Ultrazvuk je také na tyto partie vhodný, stejně tak lokální elektroléčba Rebox,“ vypočítává Matějčková škálu nejrůznějších terapií vhodných při bolesti zad.

Důležitost osobně vidí v individuální kinezioterapii, kdy terapeut zhodnotí individuální problémy klienta, provede diagnostiku primární příčiny bolestí. „Snaží se příčinu odstranit a naučit klienta aktivovat svaly a kvalitně dýchat. Seznámí jej s využíváním rehabilitačních pomůcek,“ vysvětluje fyzioterapeutka s tím, že kineziologický rozbor a měkké techniky, což je ošetření bolestivých svalů mírným tlakem a masaží, jsou placenou službou.

Rehabilitační oddělení funguje v prostorách vsetínské polikliniky, detašované pracoviště má ale také v Novém Hrozenkově. „Také tam máme dostupnou elektroléčbu, magnetoterapii a individuální kinezioterapii,“ doplňuje Matějčková. Mezi klienty jsou podle ní senioři, lidé středního věku, ale také studenti a děti. „Děti přicházejí ve velké míře. Mají insuficientní svalové skupiny, které drží osový orgán a klíčové klouby, to jsou vlastně ramenní a kyčelní pletence. Souvisí to právě s poklesem pohybové aktivity. Tady klademe velký důraz na rodiče. Měli by si uvědomit, že dítě potřebuje spontánní pohybovou aktivitu,“ objasňuje fyzioterapeutka. Mladí klienti často vůbec nesportují, sedí u počítače, nebo naopak chodí do sportovních kroužků, kde je jednostranná zátěž. Dítě ve věku devíti, deseti let by přitom mělo mít širokou škálu pohybové aktivity. „Doporučujeme procházky, jízdu na kole, v létě ale také například chůzi na boso v trávě. Je důležité stimulovat chodidla, ale nechodit na boso po tvrdé plovoucí podlaze. To si dost často klienti pletou. Když mám doma plovoucí podlahu, parkety, tak by dítě mělo mít kvalitní zdravotní nazouváky. Do dětských pokojů doporučujeme alespoň kus koberce, na kterém si stimuluje svaly plosky,“ dodává fyzioterapeutka. Závěrem připomíná, že jednoduché cviky pro zdravá záda a zdravé nohy najdou zájemci také na internetových stránkách www.nemocnice-vs.cz, a to v sekci Rehabilitační oddělení, kam se dostanou přes odkazy Oddělení a Následná péče. (Nebo prostřednictvím tohoto odkazu).

Lenka Plačková,
tisková mluvčí, PR
Vsetínská nemocnice a.s.
plackova@nemocnice.cz

Podfoto:
Také špatné návyky mohou často přispět k bolesti zad. Nevhodné je například spaní na břiše, pokud máme pod hlavou velký polštář. Pokud už chceme spát v této poloze, má být podložení hlavy jen minimální. Naopak při čtení v poloze na břiše má být hrudník podložen, v ideálním případě cvičebním míčem.

Při cvičení i správném sedu nám může pomoci relaxační míč, sedací klín a takzvaný overball.