Antibiotické středisko pracuje při Oddělení lékařské mikrobiologie Vsetínské nemocnice a.s. „Hlavním úkolem střediska je průběžné sledování vývoje rezistence k antimikrobním preparátům, poskytování konzultační činnosti v oblasti racionální a cílené antibiotické terapie založené na výsledcích mikrobiologického vyšetření vzorků biologických materiálů,“ uvedla primářka oddělení RNDr. Anna Sekáčová. Připomenula, že antibiotika nejsou řešením u infekcí, které jsou způsobeny viry, jako je například běžné nachlazení nebo chřipka. Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím. Nevhodné a chybné zacházení s antibiotiky způsobuje odolnost mnoha druhů bakterií. Infekce a onemocnění, které pak rezistentní bakterie způsobují, jsou jen velmi obtížně léčitelné.

• Používání základních antibiotik (penicilin, amoxicilin, nitrofurantoin) dlouhodobě klesá, pod vlivem intenzivního marketingu se však naopak trvale zvyšuje předepisování alternativních, širokospektrých a také nákladných antibiotik, která jsou epidemiologicky riziková a jejichž nadužívání vede k rychlému vzestupu rezistence.

• Některé bakterie v posledních letech vykazují znepokojivě rychlý vzestup rezistence. Například u nejčastějšího původce infekcí močových cest (Escherichia coli) rychle stoupá odolnost k řadě antibiotik (fluorochinolony, kotrimoxazol, cefalosporiny). Tato antibiotika už nelze použít pro empirickou léčbu, protože riziko klinického selhání je příliš vysoké. Situace v České republice je jedna z nejhorších v Evropě.

• Evropský antibiotický den je iniciativa zaměřená na laickou i odbornou veřejnost. Jejím hlavním cílem je napomoci k zodpovědnému zacházení s antibiotiky a upozornit na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním.

Oficiální materiály k Evropskému antibiotickému dni:

1.   Co je Evropský antibiotický den a jaký je jeho význam?

Světová zdravotnická organizace (WHO) dospěla v roce 1997 na konferenci konané v Berlíně (blíže viz http://www.who.int/csr/don/1997_03_28/en/index.html) k názoru, že rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům je závažná zdravotní hrozba mezinárodního významu. Ke stejnému závěru dospěla o rok později i Evropská unie na konferenci, která se konala v Kodani pod názvem „Mikrobiální hrozba“ (blíže viz http://www.sum.dk/publikationer/micro98/index.htm).

Nevhodné nebo chybné zacházení s antibiotiky způsobuje odolnost u mnoha druhů nebezpečných bakterií. Infekce a onemocnění, které rezistentní bakterie způsobují, jsou pak jen velmi těžko léčitelné. Nejnovější data shromážděná v rámci evropského projektu pro sledování odolnosti bakterií (European Antimicrobial Resistance Surveillance System – EARSS) potvrzují skutečnost, že počet pacientů nakažených těmito bakteriemi se významně zvyšuje.

Je proto velmi důležité informovat širokou veřejnost o nezbytnosti zodpovědného užívání antibiotik, jelikož se tak může zamezit vzniku nebezpečných a rezistentních bakterií a napomoci tak k zachování účinných léků pro budoucí generace.

Evropský antibiotický den je iniciativa zaměřená na laickou i odbornou veřejnost. Jejím hlavním cílem je napomoci k zodpovědnému zacházení s antibiotiky a upozornit na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním. 

2.   Fakta pro veřejnost

Co jsou antibiotika?

Antibiotika, známá též jako antimikrobiální léčiva, jsou léčivé přípravky, které umí zabíjet bakterie nebo zabraňují jejich růstu, čímž léčí infekce u lidí, zvířat a někdy i u rostlin. Antibiotika jsou léky pro terapii bakteriálních infekcí (jako například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště); antimikrobiální léčiva, která jsou účinná proti virům, se obvykle nazývají antivirotika (určená například pro léčbu chřipky, infekce HIV nebo oparu). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. Existuje více než 15 různých tříd antibiotik, které se liší chemickou strukturou a antibakteriálním účinkem. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.

Co je antibiotická rezistence?

Bakterie jsou rezistentní, pokud určitá antibiotika ztratila schopnost tyto bakterie zabíjet nebo zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (vnitřní neboli přirozená rezistence). Mnohem více zneklidňujícím problémem je, když se některé bakterie, za normálních okolností k antibiotikům citlivé, stanou rezistentními v důsledku genetických změn (získaná rezistence). Rezistentní bakterie přežívají v přítomnosti antibiotika a pokračují v množení, čímž prodlužují onemocnění nebo dokonce způsobují smrt. Infekce vyvolané rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat poskytnutí intenzivnější zdravotní péče a také použití alternativních a dražších antibiotik, která mohou mít závažnější vedlejší účinky.

Co je nejdůležitější příčinou vzniku antibiotické rezistence?

Rezistence vůči antibiotiku je přirozený jev způsobený mutacemi v genech bakterií. Přehnané a nevhodné používání antibiotik nicméně urychluje vznik a šíření rezistentních bakterií. Působením antibiotik jsou citlivé bakterie usmrceny a rezistentní bakterie mohou dále růst a množit se. Tyto rezistentní bakterie se mohou šířit a způsobovat infekce u jiných lidí, kteří antibiotika nikdy neužívali.

Co je „nevhodné“ používání antibiotik?

Kdy užíváte antibiotika z nesprávného důvodu: většina nachlazení a chřipek jsou způsobeny viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná. V těchto případech se váš stav užíváním antibiotik nezlepší: antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky, jako například kýchání.

Kdy užíváte antibiotika nesprávně: jestliže zkracujete délku léčby, snižujete dávky, nedodržujete správně dávkovací intervaly (berete lék jednou místo 2krát či 3krát denně, jak bylo předepsáno), nebude ve Vašem těle dostatek léčiva a bakterie přežijí a mohou se stát rezistentními.

Dodržujte vždy pokyny svého lékaře, kdy a jak antibiotika užívat!

Které nemoci jsou vyvolány rezistentními bakteriemi?

Bakterie rezistentní současně vůči více antibiotikům (tzv. multirezistentní bakterie) mohou způsobovat řadu různých infekcí: infekce močových cest, zápal plic, kožní infekce, průjmy, infekce krevního řečiště. Místo, kde infekce probíhá, závisí na druhu bakterie a na stavu pacienta.

Pacienti v nemocnicích jsou vystaveni riziku infekce bez ohledu na důvod přijetí do nemocnice, včetně infekcí krevního řečiště a infekcí v místě chirurgického výkonu (infekce v operační ráně) vyvolaných MRSA (bakterie Staphylococcus aureus rezistentní vůči methicilinu, což je lék reprezentující skupinu antibiotik, která jsou obvykle proti stafylokokům účinná), infekcí krevního řečiště způsobených bakteriemi čeledi Enterobacteriaceae produkujícími ESBL (beta-laktamázy širokého spektra, což jsou enzymy schopné ničit některá antibiotika), infekcí srdečních chlopní (endokarditidy) způsobených bakteriemi rodu Enteroccoccus, které jsou rezistentní vůči vankomycinu, infekcí v místě chirurgického výkonu a ranných infekcí způsobených bakterií Acinetobacter baumannii rezistentní ke karbapenemům.

Proč je antibiotická rezistence problém?

Léčit infekce způsobené rezistentními bakteriemi je složité: běžně užívaná antibiotika již neúčinkují a lékaři musí vybírat antibiotika jiná. Tím se může zpozdit podání správné léčby pacientům, což může mít za následek komplikace, včetně úmrtí. Pacient může také potřebovat intenzivnější zdravotní péči či použití alternativních a dražších antibiotik, které mohou mít závažnější vedlejší účinky.

Jak závažný je to problém?

Situace se zhoršuje s narůstajícím nebezpečím výskytu nových bakteriálních kmenů rezistentních vůči několika antibiotikům současně (tzv. multirezistentní bakterie). Tyto bakterie se časem mohou stát rezistentními vůči všem existujícím antibiotikům. Bez antibiotik bychom se vrátili do „předantibiotické éry”, kdy by již nebylo možné provádět transplantace orgánů, protinádorovou chemoterapii, intenzivní péči a další lékařské zákroky. Bakteriální onemocnění by se šířila a nedala by se již léčit, takže by způsobovala mnohem více úmrtí.

Je problém rezistence závažnější než dříve?

Před objevem antibiotik umíraly tisíce lidí na bakteriální onemocnění, například na zánět plic nebo pooperační infekce. Od doby, kdy byla antibiotika objevena a začala se používat, se stále více původně citlivých bakterií stává rezistentními. Bakterie si také vytvořily mnoho různých způsobů boje proti antibiotikům. Protože rezistence stále narůstá, a v posledních letech bylo objeveno a uvedeno na trh jen několik nových antibiotik, je v současnosti problém rezistence vůči antibiotikům významnou hrozbou pro zdraví veřejnosti.

Co lze udělat, aby se tento problém vyřešil?

Zachování účinnosti antibiotik je zodpovědností každého z nás. Zodpovědným používáním antibiotik se může zamezit vzniku rezistentních bakterií a napomoci zachování jejich účinnosti pro budoucí generace. Z tohoto důvodu je důležité vědět, kdy je vhodné antibiotika užívat a jak je užívat zodpovědně. Úspěšné informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost, které se již v některých zemích uskutečnily, napomohly snížení spotřeby antibiotik.

Každý může hrát důležitou úlohu při snižování rezistence k antibiotikům: