Houbařská sezona: dvě otravy

Otrava muchomůrkou tygrovanou byla ověřena mykologem, druhý pacient satan přinesl přímo s sebou. „Všechny ostatní případy nevolností po požití hub byly s největší pravděpodobností takzvané dyspepsie. Nebyly použity jedovaté houby, ale dotyčný je netoleroval. Mohly být špatně upravené, zapařené, jedenkrát se vyskytlo velké množství bakterií ve vzorku, který postižený donesl. Ale celkově bych řekl, že vzhledem k tomu, jak je houbařská sezona teď na podzim bohatá, bylo otrav nad očekávání málo,“ uvedl primář interního oddělení vsetínské nemocnice Jiří Ludva.

Dvě zmíněné otravy přitom ale měly poměrně závažný průběh, v případě muchomůrky tygrované si vyžádala zhruba pětidenní hospitalizaci. „Pacienti měli hodně příznaků, ty se přitom liší podle druhu hub. U muchomůrky tygrované jsou to neklid, pocení, vegetativní příznaky, křeče. Velmi silně se projevují halucinace, bývají spíše děsivé. Střídá se euforie a deprese. Zpětně pacienti konstatují, že už by to zažít rozhodně nechtěli,“ dodal Ludva. Pacienti přicházejí do nemocnice většinou s nevolnostmi, zvracejí. „V podstatě vždycky provádíme výplach žaludku, je to pojistka, že jsme odstranili maximum škodliviny,“ vysvětlil primář.

Od druhu a množství zkonzumované houby se odvíjejí i možné následky. „Pokud mluvíme o otravě muchomůrkou tygrovanou, kde nedošlo k poškození vnitřních orgánů, tak se zpravidla pacient dostává do kondice poměrně rychle. Obvykle doporučujeme po ukončení hospitalizace ještě jednu kontrolu biochemie i jaterních testů u praktického lékaře. Jiné to ovšem je, když dojde k poškození orgánů. Tam je to případ od případu jiné. Zejména pak muchomůrka zelená, kde jsou změny často nevratné. Pacient má zničené ledviny, játra. Velmi často takovou otravu nepřežije,“ konstatoval Ludva.

Vloni přitom museli řešit ve Vsetíně jednu otravu muchomůrku zelenou s fatálním koncem. „Muž požil houby v sebevražedném úmyslu, pak si to rozmyslel, ale bylo už pozdě. Orgánové změny byly už nevratné. Pacient zemřel,“ zhodnotil primář.

Právě včasné vyhledání lékaře často zamezí závažnějším komplikacím. „Lidé by měli přijít, když se jim nezdá jídlo z hub, které požili. Mají nevolnosti, průjem, zvracejí. Ale také, když snědli stejný pokrm jako někdo, kdo příznaky už má. Samozřejmě i tehdy, když získají dojem, že požili houbu, která mohla být jedovatá a ještě nemají příznaky. To je důležité v případě muchomůrky zelené, akutní fáze nevolnosti může být slabě vyjádřená, pacient pak přijde až s jaterním selháním, což je v podstatě neřešitelné,“ nastínil Ludva.

Zdůraznil, že vždy je dobré zajistit alespoň část pokrmu, který jedli, nebo zachytit do sáčku první zvratky: „Pacienti často zvracejí velmi masivně a často se už doma tak vyprázdní, že jsou všechny zbytky zkonzumovaného jídla pryč. Pro nás je ale důležité, aby mykolog měl na rozbor patřičné množství vzorku. Pak houbu dokáže určit přesněji, než když má k dispozici jen tekutinu z výplachu.“

Ve vsetínské nemocnici jsou na podobné případy otrav připraveni. K dispozici mají eliminační metody, jako je dialýza, hemodialýza, hemoperfuze. Houbaře zdravotníci nabádají především k velké opatrnosti při sběru hub. Obecně přitom platí nesbírat druhy, které člověk bezpečně nezná. Neméně důležitá je i další úprava. „Nenechat houby ležet dva tři dny před dalším zpracováním na kuchyňské lince nebo v ledničce, to zvyšuje riziko pomnožení bakterií. Důležité je pak především dobré kuchyňské zpracování. Houby patří mezi těžce stravitelné potraviny, na to by lidé neměli zapomínat,“ uzavřel primář interního oddělení.

Lenka Plačková,
tisková mluvčí
Vsetínská nemocnice a.s.