Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku u českých mužů je přitom alarmující. Padesát osm případů na sto tisíc mužů je nejvíce v Evropě, druzí jsou Maďaři, třetí Slováci a čtvrtí Němci.
"Chlapi se skríningovým testům vyhýbají, podceňují prevenci tak dlouho, dokud není osudově pozdě. Přitom by stačila jen trocha odhodlání absolvovat jednoduchý test," tvrdí předseda Ligy proti rakovině Praha prof. MUDr. Zděněk Dienstbier, DrSc.

"Požádejte svého praktického lékaře o vyšetření stolice na případnou přítomnost krve! Opakujte návštěvu ordinace každé dva roky. V případě pozitivity by následovalo podrobné lékařské vyšetření. Mužům a ženám nad padesát let hradí tyto jednoduché testy zdravotní pojišťovny. K lékaři raději třikrát zbytečně než jednou pozdě," nabádají organizátoři sbírky.

                Rakovina tlustého střeva a konečníku
               je aktuálním problémem i na Valašsku

                          (připravil MUDr. Zdeněk Janáček,
                          primář Oddělení klinické onkologie
                          Vsetínské nemocnice a.s.)

Česká republika je ve výskytu tohoto onemocnění na prvním místě v evropském měřítku. Vsetínsko v tomto nepříznivém vývoji není výjimkou. Vždyť v roce 2000 bylo ve vsetínské nemocnici diagnostikováno 34 případů tohoto zhoubného onemocnění, v roce 2005 již bylo 72 případů a v roce 2008 se počet nových onemocnění zastavil na čísle 83.

Je tragická zkušenost, že nádor tlustého střeva působí tak velké ztrát, třebaže je to jeden z nejlépe ovlivnitelných a léčitelných nádorů, pokud se zjistí v časném stádiu. Včasná diagnostika kolorektálního karcinomu v době, kdy je počínající zhoubný proces účinně zvládnutelný chirurgicky, má zásadní význam nejen pro konkrétní osobu, ale i z pohledu společnosti jako celku. Včasně zachycený zhoubný proces může vést chirurgickou cestou k definitivnímu vyléčení. U pokročilejších stádií je nutno chirurgický výkon kombinovat s radioterapií, chemoterapií či biologickou léčbou, ale již s menší nadějí na definitivně úspěšné ovlivnění stavu.

Stupeň rozvoje kolorektálního karcinomu se pochopitelně odráží i v nákladech s léčbou spojených. Na jedné straně u časných stádií stojí léčba v řádech tisíců korun, na straně druhé kombinovaná onkologická léčba v řádech statisíců až milionů. Samostatnou kapitolou je kvalita života nemocného a v neposlední řadě i jeho okolí.

V osmdesáti procentech případů kolorektálního karcinomu jde o výskyt sporadický a za jeho vznik je obviňován především životní styl. Velmi důležitým rizikovým faktorem, který může každý ovlivnit, je složení potravy. Jednoznačně negativní vliv má nadměrný příjem živočišných tuků, červeného masa a uzenin. Riziko zvyšuje častá úprava masa smažením a pečením. Obezita a nepřiměřeně vysoký kalorický příjem jsou spojeny s vyšším rizikem nemoci. Riziko naopak snižuje vyšší zastoupení rostlinných potravin v jídelníčku. Protektivním faktorem může být příjem stravy s dostatečným množstvím vápníku, vitaminu D, kyseliny listové, vitaminu C, beta karotenu a selenu. Ochranný vliv má také vyšší míra tělesného pohybu.

Ovšem nelze vše svádět jen na samotnou výživu, protože svou roli zde hraje i řada dalších faktorů. Jedním z nich je doba, po kterou působí nevhodná potrava ve střevní sliznici. Tomu odpovídá i to, že značná část nemocných s nádorem tlustého střeva je ve středním a vyšším věku (nejčastěji diagnostikován ve věkové skupině nad 50 let).

Je potřeba vědět, že chorobné změny na tlustém střevě se vyvíjejí pomalu. Ve většině případů vznikají tzv. slizniční výrůstky (polypy), které se samy o sobě nešíří do hlubších vrstev stěny střevní a teprve delším časovým vývojem a při dovršení určité velikosti se některé z nich mohou zvrhnout v nádorové onemocnění.

Včasnou diagnózu polypu tlustého střeva a jeho odstraněním zamezíme této rakovinné přeměně. Časným příznakem chorobných změn na tlustém střevě je ztráta malého množství krve do stolice. Ztráta krve je tak malá, že ji nelze rozpoznat pouhým okem. Krev však můžeme ve stolici určit jednoduchým testem. Jelikož jde o včasný zákrok, dovoluje jeho zjištění další potřebná vyšetření mnohem dříve, než když se k nim přistupuje až v době, kdy pacient sám začne pozorovat nějaké obtíže. Tento chemický test zvaný Haemoccult test je možno si vyžádat u praktického lékaře, zavádí se u osob nad 45 let a dle rizikovosti anamnézy ho lze provádět každý 1-2 roky.

Osobní zodpovědnost občana za své zdraví musí být prioritou každého z nás. Bez toho ani sebelepší preventivní program nepřinese očekávané ovoce.

Zdroj informací:
Liga proti rakovině
Český den proti rakovině
Vsetínské noviny, č. 9/2009, str. 4