Pátrání po fyzických příčinách je zdlouhavé a často neúspěšné. Může se totiž jednat o takzvanou panickou poruchu, která se do velké míry projevuje právě takovým způsobem.

Podle odborníků bývá toto poměrně rozšířené psychické onemocnění často zaměňováno za jiné nemoci, což pro pacienta znamená dlouhodobé potíže. Podobnou zkušenost má i klinická psycholožka ze vsetínské nemocnice Anna Černohorská.

„Většinou přitom stačí nemocnému vysvětlit, v čem je příčina jeho problémů, a že mu ve skutečnosti opravdové selhání orgánů nehrozí. Zkrátka, že se na panickou ataku neumírá, a to i přesto, že se pacient cítí při záchvatu velmi špatně,“ vysvětlila psycholožka. Léčba tohoto onemocnění spočívá většinou v kombinaci psychoterapie a psychofarmak podle stupně závažnosti onemocnění.

Panická ataka však představuje pro nemocné zásadní problém. „Bojí se být sami, mají strach jít nakoupit nebo třeba jít ven, protože se obávají toho, že zkolabují,“ přiblížila Černohorská. Toto onemocnění má přitom několik základních charakteristik. Jde o časově ohraničenou epizodu  intenzivního strachu a nepohody, která začíná náhle, dosahuje maxima během několika málo minut a trvá jen několik minut.

Mezi typické příznaky panické ataky patří zrychlený puls, pocení, třes, sucho v ústech. Nemocný může cítit také břišní nevolnost, mít pocit, že se zalyká, nemůže dýchat nebo cítí bolest v hrudníku. „Častý je i strach ze ztráty kontroly nebo vědomí či strach ze smrti,“ upřesnila psycholožka. Mezi další příznaky patří pocit závrati, mdloby, točení hlavy, návaly horka nebo chladu, mravenčení nebo znecitlivění končetin.

„Pokud se podaří nemocného během panického záchvatu uklidnit, většina příznaků záhy vymizí. Často ale přetrvává velký strach z dalšího záchvatu. Důležité je, aby pacient uvěřil, že jde o psychickou poruchu, kterou lze léčit,“ dodala Černohorská.

Panická porucha, která se projevuje častými záchvaty paniky, vyhýbáním se situacím, v nichž v minulosti k panice došlo, a strachem z očekávání dalšího záchvatu, vede k zúžení životního stylu člověka. Další komplikací může být nadužívání alkoholu, který krátkodobě tlumí úzkost, rychle se však na něm může vyvinout závislost. Podobně je tomu při nadměrném užívání některých léků jako je například Neurol, Lexaurin nebo Diazepan.

Na Valašsku dostane každým rokem ojedinělý záchvat paniky až deset procent lidí, tedy každý osmý až desátý ze zdejších obyvatel. Panickou poruchou, jež se projevuje opakovanými a častými záchvaty paniky, pak onemocní každoročně jedno až tři procenta obyvatel a objevuje se dvakrát častěji u žen než u mužů.

Jana Oborná
Mluvčí, PR
Nemocnice Vsetín, p. o.
571 818 106, 737 251 967