Mezi posluchači byli studenti SZŠ Vsetín, gymnazisté se zájmem o studium medicíny a přírodních věd, ale také pracovníci dalších laboratoří Vsetínské nemocnice a.s., které se na přípravě výstavy podílely.

„Nejzajímavější byl právě komentář k fotografiím, ať už se jednalo o melanom, děložní čípek, ale i další ukázky zpracovaných laboratorních vzorků,“ uvedly maturanty z gymnázia Barbora Staňková a Leona Ondřejíková. Obě by se v budoucnu chtěly věnovat oblasti zdravotnictví. Primář patologické anatomie MUDr. Petr Mičulka přizpůsobil svůj výklad posluchačům, apeloval na důležitost preventivních prohlídek, preventivních programů a jejich využívání. Nabízel pohled na ukázky snímků laboratorních vzorků zdravých tkání a následně zhoršující se onemocnění, a to u jaterní tkáně, zmíněného děložního čípku, střev, ale i například štítné žlázy.

„Sledujeme rostoucí trend počtu zánětů štítné žlázy, mnohdy se jedná o autoimunitní poruchy,“ uvedl primář Mičulka. Možností výběru zajímavých exponátů pro stávající výstavu měl opravdu hodně, vloni patologická anatomie zpracovala 7505 vzorků. „Pitvy jsou v současné době jen zlomkem činnosti patologické anatomie, převážná část, dalo by se říci, že devadesát procent jsou právě laboratorní vyšetření vzorků z ambulancí, operačních sálů, nemocničních oddělení, jejichž diagnostika má často zásadní vliv na další léčbu pacienty,“ uvedl primář MUDr. Petr Mičulka.

 

Výstava EXKURZE DO MIKROSVĚTA je instalována v prostorách Masarykovy veřejné knihovny na Dolním náměstí od 6. prosince a potrvá do konce ledna. Nabízí pohled na graficky zajímavé objekty – laboratorní preparáty zachycené optickým mikroskopem s datovým výstupem, zároveň přináší poučení o lidském těle.

Na vzniku výstavy se podílela oddělení patologické anatomie, klinické biochemie, lékařské mikrobiologie a hematologicko-transfuzní oddělení. Role oddělení patologické anatomie Vsetínské nemocnice a.s. však byla pro vznik výstavy klíčová. Právě díky tamnímu kvalitnímu optickému mikroskopu OLYMPUS BX51 s datovým výstupem mohly být laboratorní vzorky převedeny do digitální podoby, vhodné k následnému tisku velkoplošných fotografií.

„Zajímavých materiálů se sešlo poměrně hodně, takže jsme museli nakonec vybírat a všechny se na výstavu nedostaly. Uvažujeme, že snímky, na které se nedostalo, zveřejníme na webových stránkách nemocnice,“ vysvětlil primář oddělení patologické anatomie Vsetínské nemocnice a.s. MUDr. Petr Mičulka.

A co návštěvníci výstavy uvidí? Například mikroskopické snímky tkání u některých onkologických onemocnění, infarktu, onemocnění jater, ale také například příčné pruhování kosterního svalu. Díky vzorkům z oddělení lékařské mikrobiologie pak také například testování bakteriálního kmene na sestavu antibiotik, testování materiálů na přítomnost bakterií či kvasinek. Zajímavé jsou rovněž snímky materiálů z hematologicko-transfuzního oddělení, například anémie, infekční mononukleóza.

Návštěvníci výstavy se rovněž dozvědí, jak časově náročná je příprava preparátu v laboratořích, kolik kroků je zapotřebí realizovat. Než může lékař na oddělení patologické anatomie materiál diagnostikovat pod světelným mikroskopem, je nutné absolvovat několikadenní proces, který začíná blokováním, kdy lékař s laborantkou popíší, jak materiál vypadá, kolik měří, případně váží, jaké vidí anomálie. Vyberou reprezentativní vzorek, kterému je přiděleno vyšetřovací číslo. Laborantka materiál pečlivě zabalí do filtračního papíru a vloží do kovové misky. „Nablokovaný materiál se vloží do autotechnikonu, což je přístroj, ve kterém se tkáň odvodní pomocí řady alkoholů, acetonu a xylenu, a poté je prosycen parafínem. Proces v přístroji trvá do druhého dne,“ uvedla vedoucí laborantka oddělení patologické anatomie Vsetínské nemocnice a.s. Mgr. Věra Maňáková.

Následuje zalévání do parafínu: „Druhý den ráno laborantky materiál vyjmou z autotechnikonu a vloží do zalévací linky. Podle názvu přístroje se nabízí, že pracuje sám jako automat, ale opak je pravdou. Opět všechny kroky musí laborantka udělat sama. Zalévací linka je tedy přístroj, který se skládá z několika částí, je zde zásobník na misky s materiálem, zásobník na tekutý parafín a chladící deska. Laborantka vyjme materiál z misky, překontroluje vyšetřovací číslo, připraví si zalévací komůrku, což je plastový bloček popsaný vyšetřovacím číslem, materiál správně vloží do zalévací misky, přiloží bloček, vlije tekutý parafín a odloží na chladící desku. Po ztuhnutí parafínu vznikne parafínový blok, který materiál drží tak, že je z něj možné zhotovovat preparáty,“ doplnila Maňáková. Nároky na kvalitu přípravy materiálu jsou vysoké, protože dalším krokem je řezání na přístroji mikrotom, kdy se vychlazený parafínový blok upevní do svorky a pohybem super ostré žiletky zhotovuje řezy o síle tři až pět mikrometrů. „Laborantka je pak za pomoci zubních pátradel vloží na vodní hladinu vyhřívané vodní lázně. Řezy vyrovná tak, aby byl materiál bez skladu, aby mohl lékař prohlédnout každé místo,“ doplnila vedoucí laborantka.

Neobarvené tkáňové řezy se dají prohlížet jen s použitím speciálních optických zařízení, protože jednotlivé složky tkáně se vzájemně příliš neliší lomivostí světla. Z tohoto důvodu se pro světelnou mikroskopii barví vhodnými barvivy. Základním histologickým barvením je Hematoxylín – eosin, kde hematoxylin je zásadité barvivo, které barví intenzivně jádra buněk, Eosin je kyselé barvivo barvící cytoplasmu buněk. Histologie tedy využívá odlišné chemické vlastnosti jádra a cytoplasmy. „Pokud je potřeba prokázat např. polysacharidy, tuky, baktérie, využívá se speciálních barvících metod, kterých má histologie velké množství, včetně imunohistologických metod, využívajících průkaz antigenu pomocí protilátky, čehož se využívá především pro další průběh léčby u žen s karcinomem prsu,“ uvedla Maňáková. Závěrečnou fází přípravy preparátu je takzvané montování, kdy se zhotovené a obarvené řezy, které je nutné chránit před poškozením, překrývají krycím sklem pomocí montovacího média.

Výstava EXKURZE DO MIKROSVĚTA začala šestého prosince 2013 a potrvá až do konce ledna 2014. Vstup je zdarma. Partnerem akce je společnost Austin Detonator. Prezentace by nemohla vzniknout bez kvalitního optického mikroskopu OLYMPUS BX51.