Obecná a osobní anamnéza: Všech pacientů se ptáme na rodinnou anamnézu: S čím se léčí rodiče dítěte? Jak jsou na tom zdravotně sourozenci pacienta? Nevyskytují se v rodině neurologická onemocnění – např. záchvatová onemocnění, migrény, pohybová či vývojová postižení?  Dále se dotazujeme na osobní anamnézu: Z kolikátého je těhotenství? Bylo těhotenství v pořádku nebo byly komplikace (např. těhotenská cukrovka, patologické nálezy na vyšetřeních)? Okolnosti okolo porodu (přirozený nebo císařským řezem)? Bylo dítě kříšeno (tzv. Apgar skóre, intenzita a průběh resuscitační péče)? Průběh následné poporodní adaptace? Byla žloutenka na fototerapii (svícení pod modrou lampou)? Dopadly kyčle i další screeningy (např. očí, uší, ledvin) v pořádku? Bylo dítě vážněji nemocné (např. zápaly plic, operace, hospitalizace)? Očkování – řádné dle kalendáře, nějaká navíc? Reakce po očkování? Docházíte kromě pediatra k dalším odborníkům a s čím (např. alergolog, kardiolog, oční, ORL)? Rovněž se zajímáme o to, zda dítě užívá nějaké léky. Pokud ano, je potřeba uvést název, sílu (gramáž) a schéma užívání (např. dvakrát denně). U některých onemocnění (např. epilepsie) jsou důležité rovněž léky užívané v minulosti, jejich účinnost, snášenlivost nebo důvod, proč byly vysazeny.

Dotazy, na které se cíleně ptáme: V rámci pátrání po příčině potíží postupujeme chronologicky – kdy a čím se projevily první potíže, co se tou dobou dělo (např. úraz, infekt, teploty, větší fyzická či psychická zátěž, sociální změny jako např. zkouškové období, rozchod s přítelem, neshody v rodině) a jak se problémy vyvíjejí až do doby vyšetření. Dotazujeme se především následujícími otázkami (dle nejčastějších skupin potíží):

• bolesti hlavy: Kde přesně hlava bolí? Jaký je charakter bolesti (tupá, ostrá)? Šíří se někam bolest? Vadí přitom zvuky či světlo? Je špatně na zvracení nebo dochází ke zvracení? Jaké prostředky používáte k tišení bolesti (analgetika, spánek)? Co potíže zhorší nebo vyvolá? Jak dlouho trvá jedna epizoda bolestí? Jak jsou potíže časté?
• poruchy spánku – dotazujeme se hlavně na spánkový režim: V kolik chodí spát? Co dělá před usnutím? Jak dlouho trvá, než usne? Kolikrát se za noc vzbudí a z jakého důvodu se budí? Jak rychle poté usne? Chrápe ve spánku nebo si dělá pauzy v dýchání? V kolik ráno vstává? Je po probuzení čilý? Dospává se přes den?
• poruchy učení: Byl odklad školní docházky a proč? Má asistenta ve škole? Zaměření na základní předměty český jazyk a matematika – prospěch? Potíže s diktáty, pravopisem – jaké konkrétně? Problémy s počítáním? Potíže naučit se nové věci jako udělat kotrmelec, jízda na kole? Potíže s jemnou motorikou jako zašněrování tkaniček, zapínání knoflíků? Pozoruje okolí poruchy pozornosti, změny nálady?
• potíže stran psychomotorického vývoje kojenců, event. predilekce hlavičky, plagiocefalus (oploštění hlavičky) – zde se ptáme především na aktuální stav vývoje: Jak je šikovný (co umí)? Tato otázka jak v poloze na zádech, tak i na bříšku. Preferuje určitou stranu – kterou? Pokračuje nadále vývoj? Rehabilitujete? Ptáme se rovněž dotazy cílenými na vnímání smyslových podnětů, sociální rozvoj, vývoj řeči. Dále se dotkneme otázky stran výživy a prospívání. Rovněž se ptáme na event. záchvaty či záškuby.
• záchvaty/záškuby: zde je největším pomocníkem natočení potíží na video. Ptáme se, co bezprostředně předchází těmto potížím. Co je zhorší – vyprovokuje? Čím konkrétně začínají? Jak dále pokračují (známky jako např. stočení očí, hlavy, křeče končetin)? Jak dlouho trvají? Čím skončí? Jak jsou potíže časté (např. za den/týden)? Jsou v čase horší?

Klinické neurologické vyšetření: Vyšetření v naší ambulanci je zcela bezbolestné, navíc u nás neprovádíme žádné odběry ani aplikace léčiv. Vlastní neurologické vyšetření závisí na věku dítěte – u větších dětí je většinou prováděno charakterem opakování po vyšetřujícím (např. výdrž natažených rukou, trefit se prstem na nos, vycenit zuby, vleže předvést šlapání na kole) nebo jiného charakteru (např. posvícení do očí, poklepání měkkým gumovým kladívkem na ruce, nohy).

Přístrojová vyšetření: EEG (elektroencefalografie – vyšetření, při kterém se bezbolestně snímají elektrické signály mozku) – po nasazení speciální čepice laborantka sdělí (dle věku dítěte) instrukce. Pro větší děti to obnáší lehnout si na záda, zavřít oči a vydržet tak po určitý čas – zpravidla dvacet minut. Přitom jsou prováděny různé provokační testy – několikrát během natáčení pacient (dle pokynu) otevře a zavře oči, poté usilovněji dýchá, nakonec bliká lampa před obličejem (se zavřenýma očima dítěte).

Kontroly a konzultace: