Vyšetření a objednání k operaci křečových žil má usnadnit nově otevřená cévně-chirurgická ambulance ve Vsetínské nemocnici. Funguje vždy ve středu od 12.00 do 15.00 hodin v ambulantním traktu chirurgického oddělení, společně se stávající cévní ambulancí. Využívá i stejný kontaktní telefon 571 818 430. „Při objednání je zapotřebí sdělit, že se jedná o vyšetření či objednání k operaci varixů. Jiná cévní vyšetření zde nebudou realizována,“ uvedl primář chirurgického oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Radim Slováček s tím, že pacient by měl mít žádanku od svého praktického lékaře.

Operace křečových žil patří k nejčastějším operacím, ročně ve Vsetínské nemocnici provedou čtyři stovky těchto zákroků. Vsetínští chirurgové mají s operativní léčbou křečových žil dlouholeté zkušenosti, využívají jak klasické operativní metody, tak miniinvazivní flebektomii, sklerotizaci, ale i operaci radiofrekvenční sondou (bipolární radiofrekvenční termoterapie). „Samotná objednací doba k operaci je většinou dva až tři týdny,“ komentoval primář Slováček.

Operace křečových žil je jedním z nejčastějších zákroků

„Onemocnění žil dolních končetin je po zubním kazu druhým nejčastějším onemocněním,“ uvedl chirurg MUDr. Petr Povýšil s tím, že rozeznáváme tři typy žil dolních končetin: povrchové, hluboké a takzvané spojky (komunikující žily – perforátory). Hluboký žilní systém z končetiny odvádí až devadesát procent krve ze svalů bérce a stehna, jeho dokonalá funkce je velmi důležitá. Žíly dolních končetin obecně fungují jako ostatní žíly v těle, odvádějí krev z tkání směrem k srdci.

Žilní řečiště však pracuje v obtížných podmínkách, krev teče směrem nahoru proti směru gravitace. Proto mají žíly dolních končetin mechanismy, které tok usnadňují. Nejdůležitější jsou chlopně, které umožňují jednosměrný tok krve a nedovolí krvi téct zpátky. Při poruše funkcí chlopní dochází k takzvanému refluxu krve – toku špatným směrem. Obecně rozeznáváme čtyři základní onemocnění žil dolních končetin: chronickou žilní nedostatečnost, křečové žíly, žilní záněty a bércové vředy. „Jedním z prvních příznaků žilní nedostatečnosti je otok, projevuje se nejvíce u vnitřního kotníku a postupuje směrem nahoru,“ vysvětlil MUDr. Povýšil. Dále se může jednat o dermatitidu a hyperpigmentaci – hnědavé zbarvení kolem kotníků, způsobené takzvaným hemosiderinem. Jedná se o jeden z příznaků pokročilejšího stádia, které může po čase vést ke vzniku bércového vředu. „Bércový vřed je jednou z nejzávažnějších komplikací,“ konstatoval lékař.

Kompresní punčochy, medikamenty, sklerotizace, operace Rizikovými faktory vzniku žilních onemocnění jsou pozitivní rodinná anamnéza, nadváha, těhotenství (zejména dvě a více) a životní styl, který zahrnuje dlouhodobé stání či sezení při práci. Doporučuje se vyhýbat dlouhému sezení a stání, občasné zvednutí dolních končetin, tak, aby bylo koleno mírně pokrčeno. „Je možné si rovněž pořídit kompresní punčochy. Existují čtyři kompresní třídy, punčochy první kompresní třídy si můžete koupit sami v lékárně či specializovaném obchodě, pro další je zapotřebí předpis, který vystaví lékař,“ doporučil MUDr. Povýšil. Úlevu mohou přinést medikamenty (Detralex, Warfarin, masti Heparoid, Lioton), pneumatická – přístrojová lymfatická masáž, důležitá je také správná úprava pitného režimu. „V případě drobných křečových žilek, varikozit bez návaznosti na hluboký žilní systém je možné uvažovat také o řešení formou sklerotizace, kdy se tenkou jehličkou vpraví do žíly speciální látka a žíla jejím působením vlastně zanikne. Jedná se o ambulantní zákrok, po ošetření je zapotřebí po dobu sedmi až osmi dnů kontinuální komprese, také je nutné se po dobu šesti týdnů nevystavovat slunečnímu záření, takže tento zákrok v letních měsících vůbec neprovádíme,“ objasnil MUDr. Povýšil.

V úvahu přichází také operační řešení, které se provádí v celkové či spinální anestézii. Využívá se dnes šetrných nástrojů, řezy, kromě tříselných, jsou drobné. „Principem je odstranění či zneprůchodnění varikózně změněných žil, podvaz a přerušení insuficientních perforátorů – spojek. Hospitalizace je velmi krátká, postačuje zpravidla jen jedna noc v nemocničním zařízení. Po operaci je vhodná komprese po dobu zhruba dvou týdnů,“ uvedl MUDr. Povýšil. Ve Vsetíně je dostupná také operace křečových žil metodou takzvané radiofrekvenční ablace. „V třísle je potřeba žílu přerušit, sonda se zasune od kotníku po tříslo. Sonda spojená s generátorem produkuje teplo, jež žílu v podstatě zataví,“ vysvětlil MUDr. Povýšil. Klasické operativní řešení hradí pojišťovna, u metody radiofrekvenční ablace si musí pacient sondu zaplatit. „Výhodou radiofrekvenční ablace je pro pacienta kratší doba zotavení, rychlejší návrat do zaměstnání, menší výskyt hematomů,“ dodal MUDr. Povýšil.