„Bez vaší pomoci a přístupu by tolik štěstí nebylo,” napsala nám maminka Anna

Maminka Anna napsala našim porodním asistentkám a novorozeneckým sestrám krásné poděkování. Je zároveň odpovědí na (nevyřčenou) otázku, proč si vybrat toto krásné povolání.

„Ve dne i v noci střežíte naše nejmenší klubíčko štěstí. Jste součástí něčeho výjimečného, kdy přijde jeden člověk, a odcházejí dva. Ano, určitě jsou také pochmurnější dny, také na vás někdy při bolestech řveme, neprodýcháváme, jak bychom zrovna měly, ale vy nás s úsměvem uklidňujete dále. V tu chvíli, kdy se svět začne točit kolem nás. Najednou držíme v náručích a pláčeme štěstím, ale pro vás to nekončí. Naopak, je třeba zahojit rány, které nás štěstím nebolí, postarat se o toho drobečka, a nakonec všechno napsat do lejster. Jste to vy, které miminko poprvé koupe, kdo ho zabalí, kdo se na něj usměje. Poté to také naučí nás. Přeměřujete, hlídáte, děláte, co můžete, abychom se měli co nejlépe.

Patří vám velké díky, vám všem, vašemu oddělení. Kdekoliv se o vás mluví, píše, šušká, je k vám vedena samá chvála, kterou si právem zasloužíte. Pro maminky (a tatínky) je porod a první dny s miminkem zajisté jedna z věcí, které si budou pamatovat do konce života, a budou si pamatovat také vás. Vpisujete se do života mnoha lidí. Vaše práce zachraňuje a přináší životy, radost a štěstí. Bez vaší pomoci a přístupu by určitě tolik štěstí nebylo.

Děkujeme za to, co děláte, a jak to děláte. Vážíme si toho, a když se někdy nebude dařit, když bude den pod psa, nebo ještě hůř, vzpomeňte si na těch tisíce úsměvů a nesčetně životů, které jsou díky Vám šťastnější. Přijměte toto jako pozornost a malé poděkování za Vaši práci. Pro zpříjemnění směny či volného času.“  Ještě jednou děkuje Anna S.