S novým tkáňovým procesorem pracují laboranti oddělení patologické anatomie Vsetínské nemocnice. Moderní přístroj nabízí nejen kvalitnější zpracování biologického materiálu, ale také podstatně urychluje přípravu preparátů a vyšetření některých vzorků. „Zřetelné je to především u malých biopsií, odebraných pacientům v průběhu operačních či endoskopických zákroků. Zde jsme schopni proces spustit dvakrát denně, což může zkrátit celkovou dobu vyšetření vzorku až o dvacet čtyři hodin,“ uvedla vedoucí laborantka oddělení patologické anatomie Vsetínské nemocnice Mgr. Věra Maňáková. Připomenula, že moderní procesor odvodňuje tkáně a připravuje biologický materiál k dalšímu zpracování. Využívá se v podstatě v procesu diagnostiky u všech bioptických a biologických materiálů, odebraných v průběhu zákroků (například u prsu, střeva, kožních excizí a podobně).

„Nový tkáňový procesor nahradil starý přístroj, který na oddělení sloužil od poloviny devadesátých let a musel být opakovaně opravován,“ doplnila Maňáková.  Novinku v hodnotě více než 1,5 milionu korun pořídila Vsetínská nemocnice formou takzvaného reagenčního leasingu.

Bioptických vyšetření (biopsií), které zahrnují mikroskopickou diagnostiku tkáňových vzorků, částí nebo i celých orgánů, odebraných při operacích či dalších zákrocích, přitom rok od roku přibývá. „V roce 2017 bylo na našem oddělení provedeno bioptické vyšetření vzorků tkání od 8 130 pacientů, což je o 250 více než v roce předchozím,“ vyčíslila Mgr. Věra Maňáková. Podle jejich slov přibývá vzorků z gastroskopií, a to jak z nemocničních, tak externích ambulancí, ale také kožních excizí, odebraných v chirurgických či kožních ambulancích. Právě u těchto vzorků se stále zvyšuje procento nádorových onemocnění, výskyt maligního melanomu. „Pokud se jedná o zhoubný nádor, je zapotřebí realizovat imunohistologické vyšetření, ze kterého vychází onkolog při stanovení dalšího léčebného postupu. Nutný je samozřejmě důkladný histologický popis, kdy se určuje, jak hluboko maligní melanom proniká do kůže. Dalším důležitým kritériem je vzhled buněk, proliferační nebo mitotická aktivita, tvorba melaninu a zánětlivá celulizace v okolí, která je důležitá pro stanovení subjektivního stavu, jak imunitní systém člověka reaguje na nádor,“ vysvětlil primář oddělení patologické anatomie MUDr. Petr Mičulka.